Uni, work, utility bills, broken washing machine, uni, phone bills, phone calls with the repairer, uni. The next (and the last) step is apparently madhouse. -_- The last month and a half was probably some kind of a bad joke. Mood constantly on a zero point as well as the weather and everything I was doing was about uni or our house, great... Especially when in our twenties, we always hear how we should be enjoying life and that the “serious” part comes later in life. Well, congrats, Karol, you just got 7 years older. So, we decided that enough is enough and finally got off this metropolitan madness.
Don’t get me wrong, I absolutely LOVE London, living here was my dream since I was 14. But sometimes, one needs to abreact, go away, stop listening to sirens, cars, planes etc. 24/7 and just sit down, have a cup of coffee and enjoy moments of QUIET. I think we all know that very well.
And that’s exactly what we did this Sunday, we got on a train and went to the coast to Southend and it was sooo AMAZING!!! Such a nice quiet place, unbelievable! The weather was lovely, not that we were wearing just T-shirts but finally we didn’t have to wrap ourselves into winter jackets looking like snowmen 👍 Coffee in a hand and finally quiet, beach, sea, quiet, beach, sea. It was like the most effective therapy, we could’ve gotten. No stress, no noise, just enjoying the murmur of the sea, the sun and the unbelievable ease. One afternoon was enough and I felt so rested and calm, it was soo nice.
So, go and indulge yourselves in one escape day like this, forget everything for a couple of hours and enjoy what is and what we have right now. You’ll see, how calm you’ll suddenly feel. It is really worth it :))
With love,
Your K.
//
//
Univerzita, práce, účet za elektřinu, účet za plyn, účet za vodu, rozbitá pračka, univerzita, účet za telefon, telefonáty s opravářem, univerzita. Další (a poslední) fáze je nejspíš blázinec. -_- Poslední měsíc a půl byl asi nějakej špatnej vtip. Nálada v kluse na bodu mrazu, stejně jako počasí a všechno se točilo jenom kolem školy nebo domu. Hlavně, že ve dvaceti furt posloucháme, že teď je přesně ten čas na to, si užívat život, že to „serious“ teprve přijde. No, tak to ti gratuluju, Karol, právě jsi zestárla o sedm let. Takže jsme si řekli dost a konečně jsme se vydali z tohohle metropolitního šílenství.
Neberte to špatně, já naprosto MILUJU Londýn, žít tady byl můj sen od 14ti let, kdy jsem tu byla poprvé. Ale občas se člověk prostě potřebuje na chvilku odreagovat, vypadnout někam pryč, neslyšet sirény, auta, letadla, lidi atd. 24/7 a prostě si sednout, dát si kafe a užít si chvilku TICHA. Myslím, že tohle známe asi všichni.
A to jsme přesně tuhle neděli udělali, sedli na vlak a vydali se k pobřeží do Southend a bylo to úúúúplě TOP!!! Takovej klid, neuvěřitelný! Počasí vyšlo krásně, teda na tričko to nebylo, ale konečně jsme nemuseli jet zabalený v zimních bundách, jak sněhuláci 👍 Kafe v ruce a konečně ticho, pláž, moře, ticho, pláž, moře. Bylo to jako ta nejúčinnější terapie, kterou jsme si mohli dopřát. Žádnej stres, žádnej hluk a jenom jsme si užívali šumění moře, sluníčko a tu neuvěřitelnou pohodu. Stačilo jedno odpoledne a hned jsem si přišla tak odpočinutá a uklidněná, byla to fakt paráda.
Tak si taky koukejte dopřát jeden takovej odpočinkovej den, hodit, i když jenom na pár hodin, všechno za hlavu a užívat si, co je a co máme právě teď. Uvidíte, jak najednou budete krásně vnitřně zklidněni. Fakt to stojí za to :)))
Mějte se krásně!
Vaše K.
Comments
Post a Comment